Naše Lady

Jak to všechno začalo.

 

Jak už jsem psala, narodila jsem se 3. července 2007 mamince Polly ve Vysokém Mýtě. Bylo nás celkem 5 miminek a maminka měla plné tlapky práce. Naštěstí jsme mohli být hodně venku, tak když už s námi nemohla vydržet, tak se nám schovala na lavičku, tam jsme za ní nemohli a ona si mohla trošičku odpočinout. Musím se taky pochlubit, byla jsem druhá největší, větší byl už jen jeden můj bráška.

Byli jsme všichni hrozně zajímaví a neodolatelní, protože se na nás jezdilo dívat hrozně moc lidí. A pak jednoho dne přijeli moji dvounožci, to mi byly 4 týdny. Ještě jsem je teda moc nevnímala, přijeli zrovna, když jsem byla po obědě a chtělo se mi hrozně spát. Pak si hodně dopisovali s mojí původní paničkou a nakonec za dva týdny přijeli… Teda zase ve špatnou dobu, protože se mi zase chtělo hrozně spát. Říkala jsem si, že všichni se kolem nich tetelí, tak já si schrupnu zatím pod keříkem, ale oni se nedali. Vzbudili mě, tak jsem teda souhlasila, že s nimi pojedu. Nabídli mi totiž pelíšek vystlaný voňavou modrou dekou. A pak už jsme jen sedli do takové velké věci, která hrozně vrčela a jeli docela dlouho. Ale udělali jsme si i zastávku, abych se mohla vyčůrat. Bylo to v lese, takovém pěkném, chtěla jsem se jít porozhlédnout okolo, ale panička mě hned odlovila – to byl můj první pokus o soukromý výlet.

No a pak jsme dorazili do nového domova. Není to sice tak veliký dům, jaký jsme měli u maminky, ale líbilo se mi tam. Panička mi udělala pelíšek v kuchyni, abychom mohly být spolu, když tam vaří, ale já si ho nakonec přestěhovala na chodbu. Bylo tam víc rušno. Postupem času jsem se sice zase přestěhovala (do koupelny, kde krásně hřeje podlaha), ale to až o dost později. Moji noví páníčci se mnou prošli celou zahradu a dům, abych se všude podívala, všechno si mohla očichat a já z toho byla tak unavenáááááá, ááááž se mi zavřely oči a já zas usnula. Ani stýskat se mi nestihlo začít.

No a když jsem se probudila, proudily tu spousty návštěv, každá se chtěla podívat na ten poklad, co si mí noví páníčci dovezli a moc jsem se všem líbila. Bylo to moc bezva. Nosili mi dárky, ňuchňali mě…

Tak to byl můj začátek v nové rodině. Byla to klidná doba, kdy jsem honě chrupala a moji noví páníčci si užívali doby, kdy jsem byla takové tiché a hodňoučké štěňátko… to ale ještě nevěděli, o jaké všechny zážitky jejich život obohatím.